Vzdělání je určitě pro mnoho lidí velice důležité. A to hlavně rodiče chtějí, aby jejich děti chodily do nějaké lepší školy, aby jejich děti byly více vzdělané. Samozřejmě, že některé děti nebo i dospělí lidé nemají vůbec na to, aby se vzdělávali. A to nemyslím tak, že by se třeba nechtělo jim učit anebo neměli čas se učit. Anebo že by byli hloupí. Jednoduše, třeba někdo trpí nějakou poruchou, třeba různým psychickými problémy. Třeba si s početními úkony vůbec nerozumí nebo neumí třeba pravopis a tak podobně. Může to být dysgrafie anebo také dyslexie. Určitě budete vědět, co mám na mysli.
Proto je opravdu škoda, když třeba rodiče své děti nutí, aby chodili do nějakých vzdělávacích kurzů anebo třeba na vysoké školy, když na to třeba jít ani vůbec nechtějí. To já jsem byla opravdu jiná. Mě učení bavilo, ale samozřejmě, že i když mě učení moc bavilo, tak jsem vůbec neměla buňky na to, abych zvládla matematiku. A právě kvůli matematice jsem také nemohla potom studovat vysokou školu. Nikdy jsem neudělala žádné přijímací zkoušky na vysokou školu, i když mě vzdělávání se bavilo, ale bohužel kvůli matematice a špatným známkám z matematiky mě nevzali nikam na žádnou školu.
Sice mám maturitu a potom jsem si ještě udělala nástavbu, ale stejně i tak mě to velice mrzelo. Mrzí mě, že školy třeba nemyslí na to, že ostatní předměty jsou pro člověka opravdu jednoduché a baví ho a jdou mu, kdežto třeba matematika anebo další početní úkony jim vůbec nejdou kvůli. A tomu třeba se nedostane člověk na vysokou školu. Navíc si myslím, že třeba právník by nemusel umět tolik matematických úkonů, jako třeba učitel matematiky anebo třeba ekonom. Tak proč bych jako právník nebo zdravotní sestra musela umět opravdu dokonalé matematiku anebo složitější početní úkony? Myslím si, že tohle ještě není vymyšlené.