Asi všichni víme, že s věkem se naše mentální schopnosti zhoršují. To znamená také to, že čím jsme starší, tím hůře se učíme novým věcem. To však platí nejen o tom, co bychom si mohli myslet, tedy věcem, které se učíme ve škole, ale také v jiných věcech. Zdaleka největším problémem jsou v tomto ohledu nové technologie.
Je celkem jasné, proč tomu tak je. Technologie se vyvíjí velmi rychle, a ačkoliv se nám snaží ulehčit život, pro starého člověka může být problémem jim porozumět. A to i přesto, že mají pro mladého člověka jednoduché ovládání. A není to jen něčím, co pozorujeme v dnešní době, byť se s rychlostí vývoje nových technologií tento vývoj jen zvýrazňuje. Typickým příkladem může být i taková věc, jako je dálkový ovladač na televizi. Ten po svém uvedení na trh dělal starým lidem také problémy.
Samozřejmě je jasné, že valná část z nás chce starým lidem pomoci, aby se necítili tak ztraceni a odstřiženi od života. O faktu, že některé z nich jim mohou skutečně ulehčit život, což jim bude k užitku zvláště vzhledem k jejich často se zhoršujícímu zdravotnímu stavu. Ovšem často to není tak jednoduché, jak bychom si mohli myslet.
Pravdou je, že pokud je chceme s novými technologiemi seznámit, musíme překonat řadu překážek. Tou první je již zmíněné pomalejší učení. Je proto nutné postupovat pomalu. Navíc mají také často kratší dobu soustředění, je tedy nutné používat pomalejší dávky.
Pak jsou zde také určité předsudky, kterými mnoho starších lidí trpí. Jde především o přesvědčení, že mají mnohem více životních zkušeností a tak se ve věcech vyznají mnohem lépe, než mladí. To však věc komplikuje, neboť jsou méně ochotni naslouchat instrukcím, které dostávají.
Bohužel, zvládnout to vše není jednoduché. Rozhodně bychom se o to však měli pokusit. Staří lidé si totiž zaslouží být součástí našeho světa.