Mít vyhraněný životní styl, tak to je někdy opravdu fantazie? Podle mého názoru, když člověk si udělá takový životní styl, který mu vyhovuje, tak je potom škoda ho měnit. Znám některé lidi, kteří mají takový životní styl, na kterém si zakládají, ale někdy jsou životní styly opravdu hodně různé. Mám dvě babičky. Jedna babička je taková, že opravdu žije extrémně zdravě. Mě by tohle zase tak moc nebavilo. Druhá babička zase žije tak, že sní téměř cokoliv. A je jí úplně jedno, jestli třeba půlnoc anebo jedna hodina ráno. Ona třeba klidně sní i o půlnoci celé mastné kuře.
To druhá babička ta jí naposledy snad v sedm hodin večer. A to ještě úplně lehké jídlo. Třeba například jenom zeleninu, anebo ovoce. Nevím, ale já si myslím, že ani jeden způsob života není takový úplně vyvážený a dokonalý. Já vím, že nic není dokonalé. Ale když to tak vezmu, tak přeci je logické, že člověk bude také jíst to na co má chuť. Já sama jsem si řekla, že kdybych měla na něco chuť, tak si to vezmu. I kdyby se třeba blížila desátá hodina večerní. Protože já se nerada omezuji, ale zase mám dobré to, že hodně často jezdím na kole a také plavu. Takže si myslím, že fyzičku mám zase opravdu dobrou.
Navíc mám také malého syna. A chci, aby můj syn viděl, jaký je zdravý životní styl. Rozhodně nepodporuji to, abychom je jedli stále ve fastfoodu, protože si myslím, že ten člověk, který ji velice často ve fastfoodu, tak to není vůbec zdravé. Tohle jsem řekla i svému bratrovi, protože můj bratr stále jezdí s dětmi do nějakých fastfoodů. Do nějakého rychlého občerstvení. Já vím, že je to levné a také rychlé. Že vlastně tohle člověk koupí hotové. A doma potom nemusí vůbec vařit. Sice ano, je to velice praktické. Ale zase na druhou stranu je to nezdravé. Ale každý člověk má svůj životní styl. Mému bratrovi nebudu do jeho životního stylu mluvit. Když má on životní styl takový, tak samozřejmě ho asi nebude měnit.